Nechci dávat jakkoli na odiv, že jako nevidomý, auditivní člověk, mám dobrou paměť na hlasydávat, ale donedávna jsem si to opravdu myslel. v současné době, kdy je spousta hlasů herců a dabérů tak nevýrazných, o své paměti začínám silně pochybovat.

) Nemluvíme jen o dabingu, ale i televizní a rozhlasové produkci, v produkci audioknih je situace o něco lepší. Pokud to s dabováním na první dobrou, preferováním civilního herectví v TV a rádiu půjde takhle dál, tak už za chvíli bude opravdu skoro jedno, jestli dabuje živý člověk nebo umělá inteligence, při vší úctě. vývoj nezastavíš, časy velkých hlasů a hereckých výkonů v předrevoluční tvorbě, ale i v tvorbě 90. let jsou ty tam, ale nelze se asi potom divit, že se člověks větší chutí vrací k archivním nahrávkám a kochá se z výkonů a hlasů, které mnohdy vyčnívaly, kdy stačilo slyšet pr slov a člověk hned věděl, ano to je cupák, brabec, Voska, bek, medřická, Hrušínský, Höger, budínová, Slunéčková, rösner, Ráž a další a další. t Taky byli mladší, jejich hlasy dozrávají, ale které hlasy, mladé před deseti patnácti, dvaceti lety nám dozrávjaí dnes?? Mnoho jich bohužel nebude, mám ten dojem. Před třinácti lety jsem v porotě rozhlasové přehlídky Prix bohemia radio a lamentovali jsem nad jendou slovenskou inscenací, kde nebylo z nevhodně obsazených hlasů poznat, kdo je mistr, kdo jeho žák, brečlei nad rozlitým mlíkem, ž hlasy výrazných slovenských herců jsou pryč, tady to už máme nějaký ten rok taky, obávám se. Kvantita přebíjí kvalitu, dokdu se pojede an výkon s myweleknou co nejvíc ušetřit, tak se situace asi jen tak nezmění. Třeba jsem jenom skeptik, silné hlasy dorostou budou časem víc uplatňovány, ale dožiju se ještě toho??
