Ano, přesně tak. Sice nejsem žádný jazykovědec ani dějepisec, ale troufám si tvrdit, že to v 19. století nebylo nic neobvyklého. Tady je kdyžtak krátká ukázka z knihy - první setkání Vašíka s krotilelem Gambierem:Fricoolinek píše:Jako v knize je to tak, že Malina i malej Vašík uměli německy dřív, než se dostali k Zirkusu Humberto?
Je pravda, že v seriálu je to oproti knize trochu předělané, Vašek možná říká trochu složitější věty a Vendelín Malina se v knize k cirkusu Humberto dostal úplně jinak úplně jinde, ale i tak myslím, že tak, jak je to vyobrazeno v seriálu, rozhovory v reálu v němčině proběhnout mohly.Vaškovi se však zalíbilo na schůdkách, odkud pěkně viděl přes celé prostranství. Chvilku ještě hulkal o trpajzlících a pak nějakým záhadným spojováním představ došel přes pomyšlení na pohádky a na domov k něčemu, co mu chybělo od chvíle, kdy opustil vesnici: k písničce. Rozkročil se, strčil ruce do kapes a z plna hrdla začal zpívat. Ale nezpíval dlouho.
„Sacré nom d’un chien, qui est-ce qui fait ce sale bruit...“
Hrozný jakýsi hlas zabouřil neznámou řečí přímo za Vaškovými zády. Vašek se lekl a sjel se schůdků jako střelený Ohlédl se a po prvé v životě se vyděsil tak, že klopýtl, převrátil se a převalil se na zadnici. Dvířka vozu, před nimiž zpíval, byla otevřena a v nich stál velikánský obr s divoce rozcuchanými černmi vousy a vlasy, s vykulenýma očima, do půl těla nahý a celé tělo i paže a ruce pokryty njakými modrými obrázky. A na ramenou toho obra seděla opička, všemi čtyřmi se držela ramene a pronikavě ječela do hlubokého řvaní obrova. Vašek na zemi měl ve svém úděsu jedinou představu: urazil trpaslíky a teď na něho přišel lidožrout.
Ale ta rychlost, jak Vašek sletěl se schodů a jak si kecl na zadek, a pohled na něho, jak tu seděl opřen o ruce, s vylekanou tváří, v níž téměř už nabíral modlánky, to vše přivedlo obra do halasného, dunivého smíchu.
„Hé, mon p’tit, tu as fait une belle courbette! Mais tu n’es pas du métier, quoi? Du bist nischt vom Zirkus, was?“
Vašek ihned postřehl změnu v tónu a bleskem pochopil, že nejde o život. Porozuměl také závrečné otázce a už se sebral, aby čelil poslednímu nebezpečí, které ještě zbývalo. Chlap přece mohl myslit na výprask.
„To se mýlíte,“ odpověděl na francouzskou němčinu svou českou, „my jsme od cirkusu, můj táta a já, ale jsme tu noví.“
„No proto, jinak každý, kdo tu pár dní, už vědět, že když kapitán Gambier vytáhnout modrou vlajku na hlavní stěžeň, všecko kolem být ticho, protože kapitán Gambier spát. Rozuměl?“
„Nerozuměl,“ odpověděl Vašek německy a česky dodal: „A jestli mi chcete nabít, uteču přivedu tatínka a ten vám namele.“
„Je ne comprends rein,“ zachechtal e obr a zeptal se německy:
„Odkudpak jsi?“
„Z Horní Sněžné,“ odpověděl Vašek.
„Quoi?“
„Z Horní Sněžné!“ řekl Vašek hlasitěji.
„Nom de Dieu - qu’ est-ce que cela? Co ty povídat?“
„Z Horní Sněžné,“ křičel Vašek, „zhornísněžné, zhornísněžné, zhornísněžné!“
„Ah, est-ce qu’il n’est pas rigoo!“ smál se vousáč a v dobré náladě dodal německy: „Chceš kafe?“
Tomuhle Vašek porozuměl dokonale a najednou pocítil, že má hrozný hlad.
„Hm,“ přikývl, „chci.“
„Tak pojď,“ řekl obr, couvaje ze dveří.
„Ale ta opice mě kousne,“ odpověděl opatrně Vašek.
„Džoko kousnout? Džoko nekousnut, Džoko jít do klece. Pojď!“
Jinak zrovna u tohohle seriálu si můžeš vyrobit i "jazykově reálnou" verzi, když vhodně zkombinuješ české a německé znění
