K.M.Walló

[Historik]

198x Rim Kok-Čong

Mohl by prosím toto někdo upřesnit? Nemohu se dobrat výsledku.

FDB uvádí pod názvem Rim Kok-Čong, rok výroby 1988, měla uvést ČST, podle minutáže zřejmě na tři díly (226 minut, 78+72+76 minut).

Zpravodaj československého filmu v roce 1989 pod titulem Nové filmy do čs.distribuce uvádí pod názvem Rim Kok Čžon I. a Rim Kok Čžon II., rok výroby 1987-88 s tím, že filmy byly schváleny pro promítání, české překlady jsou jen pracovní a mohou být změněny, taktéž není pevně stanoven termím nasazení do kin.

Ve Zpravodaji československého filmu v roce 1989 je pak upřesněno, že budou uvedeny díl třetí a pátý z pětidílného seriálu, upravené do jednoho celovečerního filmu. Ve Filmovém přehledu jsem ale nenašel.

Vzhledem k místu působení K.M.Walló (Barrandov) je pravděpodobnější kinodabing než dabing seriálové podoby, ale je možné i to nebo rozstřižení kinofilmu do více části pro TV. Běžel tento film vůbec v kinech?

[Newmy]

Zrovna nad tímto jsem pátral minulý týden a mám za to, že to v kinech nešlo. Jen na ČT2 v lednu 1990 2 díly a třetí díl jel až při opakování v roce 1992. Možný důvod proč tomu tak bylo může být právě ten, o kterým se zmiňuješ. Pro kina se nadabovaly 2 díly, nakonec to šlo jen do TV a pro opakování se dodaboval třetí díl. Ale je to jen spekulace.

[Historik]

Dalo by se datum upřesnit?

[Lukiz]

V zajímavostech na fdb.cz se píše že 11., 18. a 25.11.1992.

[Historik]

Podle upřesněné informace paní Walló, kterou jsem doplnil vlastními poznatky z písemných pramenů, by to mělo být se jménem pana režiséra takto:
Do matriky byl zapsán s jednoduchým V jako Ladislav Valló, ale další doklady už měl vystaveny s dvojitým W jako Ladislav Walló. Za studentských let používal podobu jména Ladislav K. Walló, kde písmeno K znamenalo jméno Kazimír, kterým ho nazýval jeho otec (snad to bylo tehdy obvyklé druhé jméno, i když v matrice zapsáno nebylo). Tato podoba jména se objevuje také ve filmové literatuře v roce 1936 v souvislosti s jeho filmovými prvotinami.
Později začal používat umělecký pseudonym K.M.Walló (nejstarší písemný pramen s tímto tvarem jména jsem našel ve filmové literatuře v roce 1937). Písmena K.M. [ká em] přitom neznamenají Karel Michael, jak se často chybně uvádí. Tak se sice jmenoval jeho otec, ale tato jména údajně nebyla inspirací iniciál K.M. Sám Walló tato písmena také nikdy nerozepisoval. Písmena K.M. byla ve skutečnosti inspirována jeho skautským jménem Kimi, které si předtím také převzal - jmenoval se tak jejich pes. Proto se písmena K.M. [ká em] v kruzích blízkých a zasvěcených někdy četla také jako [kimi]. Svým přátelům a spolupracovníkům také nabízel, aby mu tak říkali.

[Josef Nožička]

VÝROČÍ TÝDNE
K. M. Walló
(27. 6. 1914-1. 4. 1990)
Je tomu takřka na den přesně sto let, co se narodil K. M. Walló. Jeho jméno si většina z nás spojuje s dabingem. Věnoval se však i psaní (psal povídky, romány, básně, písňové texty i rozhlasové scénáře, operní a operetní libreta), režíroval divadlo, krátké, dokumentární i celovečerní filmy, ale dabing byla jeho doména.
Karel Michael Walló, vlastním jménem Ladislav Walló, vystudoval původně práva. Jako mnoho jiných umělců, i on začínal ve zcela jiném oboru, než v jakém se později proslavil. Divadlo a literatura ho nicméně zajímaly už jako středoškolského studenta. Rovněž režíroval, a to nejen v divadle, ale také v rozhlase. Láska k mluvenému slovu a jeho zaznamenávání ho pak už nikdy neopustila.
Je spoluautorem scénářů některých významných filmů československé kinematografie. S Jiřím Weissem se podílel na scénáři snímku Píseň o smutné zemi, s Martinem Fričem na scénáři veleúspěšné Princezny se zlatou hvězdou na čele. A jedna připomínka textařského umění K. M. Walló: je jím známá píseň Noční motýl ze stejnojmenného filmu Františka Čápa. Zpívá ji Míla Spazierová-Hezká (ve zpěvu „dabovala“ Hanu Vítovou).
Po válce se stal Walló režisérem Československého státního filmu (jeho dlouhometrážní filmy ale neměly úspěch a dnes se o nich téměř neví, natočil například snímky Botostroj nebo Nevěra) a vzápětí i Studia pro úpravu zahraničních filmů. Nakonec propadl dabingu - od konce padesátých let to už byl hlavní objekt jeho zájmu.
O K. M. Walló se mluví jako o zakladateli české dabingové školy. Režíroval česká znění a vytvářel české dialogy k filmům natočeným v československo-zahraniční koprodukci, překládal a upravoval dialogy zahraničních filmů připravovaných pro distribuci v československých kinech. Filmografie K. M. Walló v tomto odvětví je skutečně obdivuhodná a mnohé filmy s jeho režií českého znění jsou dodnes populární. Namátkou: Fantomas, Svatý rok, Velký flám, Četník ze Saint-Tropez, Velký blondýn s černou botou či Sněhurka a sedm trpaslíků, ale také třeba Bergmanova Podzimní sonáta či Mafie za mřížemi Eripranda Viscontiho.
Jeho dcera Olga Walló pokračuje v umění svého otce a nedávno získala Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.
Tomáš Pilát, redaktor ČRo Vltava

Je hezké připomínat výročí, ale neškodilo by, kdyby si autor své poznatky předem ověřoval. Těch chyb není málo, zvlášť když jde o protřelého pozorovatele českého filmu. (Asi sem nezná cestu...) Doufejme, že v sobotu 21. června v 17.30 na ČRo Vltava bude těch chyb méně.