Dabingforum.cz

Info: IMDB | ČSFD | FDB

DABING: ( Kino, DVD )
V českém znění: Alois Švehlík - Alexej Petrenko (Grigorij Jefimovič Rasputin, pozdějším jménem Novych), Vladimír Ráž - Anatolij Romašin (Nikolaj Alexandrovič Romanov, car Nikolaj/Mikuláš II.), Jana Dítětová - Velta Line (carevna Alexandra Fjodorovna Hesenská), Jaroslava Adamová - Alisa Frejndlich (Anna Alexandrovna Vyrubovová, přítelkyně carské rodiny), Jiří Štěpnička - Alexandr Romancov (velkokníže Felix Felixovič Jusupov, hrabě Sumarokov-Elston), Ilja Prachař - Jurij Katin-Jarcev (Vladimir Mitrofanovič Puriškevič, poslanec státní dumy, besarabský statkář, černosotěnec), Ladislav Županič - Sergej Mučenikov (velkoníže Dmitrij Pavlovič, carův bratranec), Milan Mach - Leonid Broněvoj (Ivan Fjodorovič Manasevič-Manujlov zvaný Vaňka-Kain, novinář), Zdeněk Jelínek - Boris Ivanov (Stanislav Lazovert, lékař), Jiří Holý - Pavel Pankov (Manus, milionář), Dalimil Klapka - Michail Danilov (velkokníže Michail Michajlovič Andronikov zvaný kníže Štěnice nebo Žebráček), Václav Kaňkovský - Vladimir Oseněv (Boris Vladimirovič Stürmer, tajný dvorní rada, člen státní rady), Čestmír Řanda - Pjotr Aržanov (Ivan Logginovič Goremykin, předseda rady ministrů), Mirko Musil - Bajten Omarov (Pjotr Alexandrovič Badmajev zvaný Hnilička nebo Sova, lékař tibetské medicíny), Jan Skopeček - Ivan Palmu (Michail Vasiljevič Alexejev, náčelník generálního štábu), Vladimír Huber - Sergej Svistunov (Alexej Alexejevič Brusilov, velitel jihozápadní fronty), Josef Velda - Afanasij Triškin (Malakov), Josef Langmiler - Boris Romanov (Petr Nikolajevič Balašov, poslanec, monarchista), Otto Lackovič - Michail Světin (Těrechov), Bohuslav Ličman - Arkadij Arkadjev (Michail Vladimirovič Rodzjanko, předseda státní dumy), Bohumil Švarc - Vladimir Rajkov(Alexej Nikolajevič Chvostov, ministr vnitra), Jana Drbohlavová - Alla Majkova (Lidija Vladimirovna Nikitinová, dcera velitele Petropavlovské pevnosti), Karel Chromík - Anatolij Garičev (otec Jakov) + (důstojník), Jiří Prager (mladý voják), Vlastimil Bedrna - Dmitrij Orlovskij (vesničan), Ferdinand Krůta - Pantělejmon Krymov (lokaj v restauraci), Alena Procházková - Nelli Pšennaja (baronka "Sašeňka"), Oldřich Vlach - Alexandr Pavlov (poručík Suchotin), Josef Patočka (vesničan na hostině), Oldřich Janovský - Sergej Golovanov (Alexej Andrejevič Polivanov, ministr války), Zdeněk Blažek - Georgij Tejch (bankéř Rubinštejn), Jan Sedliský (kočí), Ladislav Krečmer (fotograf + kněz na Rasputinově pohřbu), Jarmila Smejkalová - Ljudmila Poljakova (Paraskevová, Rasputinova žena), Karel Hlušička - Alexandr Kaljagin (vypravěč, komentář k autentickým záběrům), Jan Pohan (úvodní a závěrečné čtené titulky, komentář k nápisům), Zdenka Procházková (komentář k titulkům se jmény osob), Ladislav Kazda - Anatolij Ravikovič (prosebník u Rasputina), Alena Vránová, Ivo Gübel, Václav Stýblo - Anatolij Solonicyn (plukovník, manžel baronky), Bohuslav Kalva - Lev Lemke (novinář Natanson), Iva Hüttnerová - Anel' Sudakevič (hraběnka Golovinová), Eva Kubíková - Valentina Talyzina (Aglaja Akilinová), Zbyšek Olšovský - Oskar Lind (sekretář), Karel Fořt - Ovsej Kagan (Alexej Jermolajevič Evert, velitel západního frontu), Jiří Smutný (pravoslavný kněz) a další

Zvuk: Tomáš Bělohradský
Střih: Jana Boháčová
Vedoucí výroby: Zdena Sirotková
Dialogy a režie českého znění: Zdenek Sirový
Vyrobilo: Filmové studio Barrandov Dabing 1982

V květnu 2012 film vyšel na DVD Terran a má původní kinodabing.

Zajímavé informace o filmu z http://www.terran.cz:

Historie vzniku filmu
Historie vzniku sahá až do roku 1966, kdy měl film podle hry A.N. Tolstého "Spiknutí císařovny" začít točit režisér Anatolij Efros.
Po zahájení prací se ale vedení skupiny "Luč" z Mosfilmu rozhodlo projekt svěřit E. Klimovovi. Tomu se však předloha nelíbila a požádal o nový scénář I. Nusinova a S. Lungina (autory scénáře jednoho z jeho předchozích filmů "Vítejte, aneb Nepovolaným vstup zakázán").
V květnu 1966 "Luč" objednávku scénáře pod názvem "Svatý Stařec Griška Rasputin" ("Mesiáš") potvrdil.
30.srpna 1966 byl předložen scénář ke schválení pod novým názvem - "Antikrist".
Výbor pro kinematografii scénář neschválil s tím, že je v něm “příliš mnoho necudností, že nelze tepat carismus po postelové linii a že je nepřijatelné zobrazovat Rasputina jako bohatýra, málem jako Pugačova" a projekt byl zastaven.
Na podzim 1967 byla předložena nová, přepracovaná verze scénáře pod konečným názvem "Agónie". Film byl podruhé dán do výroby, ale po několika dnech byl znovu stopnut.
Potřetí se film začal natáčet až po šesti letech, v roce 1973, kdy nastoupil nový ředitel Státního výboru pro kinematografii F. Jermaš. Natáčení skončilo v roce 1974 a o rok později byl film dokončen.
Uvolněn do distribuce ovšem nebyl a v roce 1978 byl vrácen Klimovovi k úpravám.
V roce 1981 se konečně "Agónie" dostala do kin, ale pouze v zahraničí.
Sovětský divák si musel počkat až do roku 1985.
Na filmovém festivalu v Benátkách získal film na FIPRESCI ceny ( 1982 ) a Grand Prix "Golden Eagle" - ve Francii 1985.
Na začátku filmu se v komentáři mluví o Rusku jako o „největším impériu na světě“. To nebyla pravda, protože v roce 1916, tedy v době o které film pojednává, bylo Britské impérium větší jak rozlohou, tak počtem obyvatelstva.
Ve filmu se objevuje údaj o ztrátách v rusko-japonské válce 1905, kde ruská strana přišla „o více než 400 tisíc lidí“. Ve skutečnosti to byla asi polovina, z toho 50 tisíc mrtvých a nezvěstných.
Rasputin v podání Alexeje Petrenka je zdravím kypící hromotluk, hulvát a neurvalec. (Tento dojem je ještě umocněn v českém znění.) Ve skutečnosti byl Rasputin průměrného vzrůstu, spíše křehké tělesné konstituce a nevládl přílišnou fyzickou silou. O to více vynikal jeho démonický vliv.
Epizoda, ve která je skupinou pravoslavných kněží nucen činit pokání a poté napaden, se ve skutečnosti udála v roce 1911, kdy byl Rasputin dokonce pod policejním dohledem. (Těžko by se v takové situaci mohl jen tak vypravit do paláce sehrát carské rodině scénku s berany…) Po incidentu s kněžími opustil dobrovolně Petrohrad a vykonal pouť do Jeruzalému.
Ke cti je nutno Rasputinovi přičíst to, že v roce 1914 varoval cara Mikuláše před vstupem do války a předpovídal, že to pro Rusko bude mít katastrofální následky. Car ho neposlechl…
Anna Vyrubovová, rozená Tanějevová 1884 - 1964
Ve filmu Anna Vyrubovová (mimochodem prapravnučka maršála Kutuzova) sice kulhá, ale chodí a dokonce veze na kolečkovém křesle carevnu. Ve skutečnosti v roce 1916 byla sama odkázána na kolečkové křeslo a berle, protože předchozího roku utrpěla při železničním neštěstí těžké zranění s trvalými následky. Po říjnové revoluci roku 1917 byla vězněna a vyslýchána, ale přežila (carská rodina takové štěstí neměla…) a v roce 1920 se jí povedlo spolu s matkou emigrovat do Finska, kde žila pod svým dívčím jménem až do konce života.
Ve filmu je minerální voda Kuvaka prezentována jako tekutina nevábného vzhledu a zápachu, vyvěrající z jakési pochybné jámy nedaleko Petrohradu. Ve skutečnosti se pramen nachází v Penzenské oblasti (asi 700 km jihovýchodně od Moskvy), kde měl hrabě Vojejikov panství a kvalita vody je vynikající. Je to dnes údajně jediná minerální voda v Rusku, jejíž plnění je dovoleno bez dodatečné chemické úpravy.

Skvělý film s vynikajícími hereckými výkony a naprosto dokonalým dabingem. Na těchto sovětských velkofilmech si dabingoví tvůrci dávali opravdu záležet. Počet dabérů se blíží k číslu 50 (možná i něco přes). Špičková práce.

Upřesnění:
Vlastimil Bedrna - Dmitrij Orlovskij (vesničan), Ferdinand Krůta - Pantělejmon Krymov (lokaj v restauraci), Alena Procházková - Nelli Pšennaja (baronka "Sašeňka"), Oldřich Vlach - Alexandr Pavlov (poručík Suchotin), Ladislav Kazda - Anatolij Ravikovič (prosebník u Rasputina).

V topiku uvedení Alena Vránová a Ivo Gübel by se měli smazat, podle mě zde nedabují.

Doplnění:
Václav Stýblo - Anatolij Solonicyn (plukovník, manžel baronky), Bohuslav Kalva - Lev Lemke (novinář Natanson), Iva Hüttnerová - Anel' Sudakevič (hraběnka Golovinová), Eva Kubíková - Valentina Talyzina (Aglaja Akilinová), Zbyšek Olšovský - Oskar Lind (sekretář), Karel Fořt - Ovsej Kagan (Alexej Jermolajevič Evert, velitel západního frontu), Jiří Smutný (pravoslavný kněz).