Funèsův Fanoušek FF & spol.

Diskuze o současném dabingu, zajímavosti...
Odpovědět
Uživatelský avatar
Pan X
Příspěvky: 2616
Registrován: 16 čer 2011 08:24
Kontaktovat uživatele:

Funèsův Fanoušek FF & spol.

Příspěvek od Pan X »

Obrázek
(Dokonalá souhra: Louis de Funès a František Filipovský)

Pusťte si ukázku filmu Louise de Funèse nově nadabovaného imitátorem Václavem Faltusem ve stylu Františka Filipovského, srovnejte s předchozími pokusy nahradit slavné dvojité F a diskutujte o českém dabingu.

Obrázek
„František Filipovský promluvil ze záhrobí: Chtěl bych vykopat díru. Je to dárek pro mou ženu k narozeninám,“ píše Filipovského vnučka Pavlína Wolfová v aktuálním čísle Reflexu (34/2009). „Nikdy by mě nenapadlo, že v roce 2009 otevřu noviny, pak se podívám na internet a můj šestnáct let mrtvý dědeček obživne. Nevěřila jsem, že se jím ještě někdo cizí zabývá, a dokonce o něm vypráví příběhy. Před dvěma týdny vyrukovali distributoři s komedií Jak vykrást banku s Louisem de Funèsem. Postavu hlavního hrdiny nedaboval vůbec poprvé v historii herec, ale imitátor. Ta komedie odstartovala detektivku. Pátrám ve změti slov a emocí po tom, co se opravdu stalo a co ne.“

Ukázku toho, jak nejznámější český imitátor Václav Faltus letos namluvil slavného francouzského komika ve filmu Jak vykrást banku a František Filipovský tak alespoň symbolicky v de Funèsovi opět ožil, najdete níže.

Ponechme stranou, proč československý Filmexport včas nekoupil zbývající filmy s de Funèsem v hlavní roli a nedal Františku Filipovskému prostor nadabovat je, když ještě mohl a byl stále svěží. (De Funès zemřel v roce 1983, Filipovský až o deset let později.) Například alespoň velice zdařilou adaptaci humoristické rurální sci-fi proslulého francouzského spisovatele Reného Falleta (1927–1983) Zelňačka, jež v osmdesátých letech s úspěchem vyšla i u nás s ilustracemi Vladimíra Renčína. Nebo právě Václavem Faltusem po filipovsku až letos namluvenou, u nás dosud nepříliš známou komedii z roku 1963 Jak vykrást banku

Obrázek
Ukázka: Zde:
Jak vykrást banku (1963)
Dabing: Václav Faltus

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pojďme si ale připomenout herecké souznění hlasu Mistra Františka Filipovského s živelnou komikou Louise de Funèse. Dnes jsou tato dvě jména v našich krajích naprosto neoddělitelná. Avšak nejdříve malý nedůtklivý Francouz z českých pláten promluvil hlasem Bohuslava Bezoušky v komedii z roku 1954 Otec, matka, služka a já.

Obrázek
Ukázka: Zde:
Otec, matka, služka a já
Dabing: Bohumil Bezouška

Jenže když v první polovině šedesátých let de Funèsova hvězda ve Francii v jeden rok (1964) vylétla se strážmistrem Cruchotem (Četník ze Saint Tropez) a komisařem Juvem (Fantomas) do nebeských výšin, že na ni bylo vidět i v našich končinách, bylo zaděláno na problém. K dabingovému mikrofonu se měl vrátit Bohumil Bezouška. Dokonce již měl z Barrandova smlouvu na celou, tehdy ještě čtyřdílnou četnickou sérii, a to v roce 1966 i na díly, které se ve Francii teprve natáčely a měly premiéru až po dvou, resp. čtyřech letech. Jenže Cruchot dabingové režisérce Věře Barešové v podání jinak skvělého Bóži neseděl.

Obrázek
(František Filipovský dabuje)

Obrázek
(...a četník Cruchot slyší sám sebe mluvit dokonale česky.)

Měla pravdu. A v tom se jí zazdálo, že něco v de Funèsově mimice, gestikulaci i hlasovém projevu jí dost připomíná herecké umění Františka Filipovského. „Mám Funèse, mám četníka!“ zajásala prý tehdy Barešová.

Ukázky: Četník ze Saint Tropez (1964), Četník v New Yorku (1965)

Fantomas
Ukázka: Fantomas (1964)

A bylo jasno! Komisař Juve v trilogii o Fantomasovi česky už jiným hlasem promluvit nemohl!
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ani v žádném jiném filmu se pak Louis de Funès v českém znění bez Františka Filipovského neobešel. Ani v Grand restaurantu pana Septima, u něhož mělo dojít k nouzovému experimentu.

Když pan Filipovský ze zdravotních či časových důvodů (prameny se různí) jednou nemohl a distribuce nekompromisně čekala na nadabovaný film, padlo rozhodnutí, že místo něho zaskočí brněnský kolega, výtečný divadelní komik a skvělý dabér Jiří Tomek. Jenže jak všichni dobře víme, Louis de Funès i v tomto filmu exceluje hlasem známého dvojitého

Bylo totiž jasné, že tolik styčných bodů v komice a hlasovém projevu obou velikánů, by nepřebil sebelepší Filipovského český kolega, našel-li by se..
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Z posledních čtyř filmů, které do své smrti v roce 1983 de Funès stihl natočit, Filmexport pro československou distribuční síť koupil jen dva zbývající díly četnické série (Četník a mimozemšťané, 1979, resp. Četník a četnice, 1982), avšak z jakého důvodu nikoliv Lakomce (1980) a výše zmíněnou Zelňačku (1981), zůstává záhadou. Zvláště u Lakomce je to škoda. Molièrův Harpagon byl totiž v Národním divadle parádním (a životním) kusem i samotného Františka Filipovského.

Lakomce stejně jako Zelňačku později nadaboval Jiří Krampol. Do Zelňačky za de Funèse Česká televize obsadila na zkoušku také Jiřího Lábuse. Byl výborný. Snažil se o zcela jiný druh projevu. Ale málo platné, zvyk je železná košile. A když padne jako ulitá, nikomu se z ní nechce. Zvlášť zmlsanému českému divákovi.

Obrázek
Ukázka: Zde:
Jiří Krampol
(Dobrodružství rabína Jácoba) a (Lakomec) a Zelnačka [Dabing Nova]

Obrázek
Ukázka: Zde:
Jiří Lábus
(Zelnačka) [Dabing ČT]
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kromě Krampola a Lábuse za FF zaskočili ještě Tomáš Juřička (ten ale jen ve filmu Beránek s pěti nohama z roku 1956, kde LdeF nehrál příliš významnou roli), Vladimír Brabec v rychlodabingu, v němž „zvládl“ i několik jiných rolí (Karamboly z roku 1963) a významněji rovněž jedenkrát Jiří Císler, ale také skvělý dabér Dalimil Klapka ve filmu Gentleman z epsomu, Ale i také výborný dabér Pavel Šrom ve filmu Ďábel a desatero v dabingu Novy

Obrázek
Ukázka: Zde:
Tomáš Juřička
(Beránek s pěti nohama)

Obrázek
Ukázka: Zde:
Vladimír Brabec
(Karamboly)

Obrázek
Ukázka: Zde:
Jiří Císler
(Jo)

Obrázek
Ukázka: Zde:
Dalimil Klapka
(Gentleman z epsomu)

Obrázek
Ukázka: Zde:
Pavel Šrom
(Ďábel a desatero)

Obrázek
(Originál FF)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
(Článek z časopisu Reflex !!! číslo časopisu asi 34 č./2009 )
Naposledy upravil(a) Pan X dne 09 lis 2012 17:12, celkem upraveno 3 x.
Uživatelský avatar
bloom
Globální moderátor
Příspěvky: 6797
Registrován: 18 črc 2008 17:43

Re: Funèsův Fanoušek FF & spol.

Příspěvek od bloom »

Tento článek v Reflexu mě kdysi naštval tím, že v něm autorka zapomněla zmínit filmu Výhodná koupě, na který ostatně jako na svůj první vzpomíná i sám František Filipovský v knize Ondřeje Suchého Exkurze do království grotesky. Dle mého názoru lepší příspěvek (který ocenili i někteří čtenáři mimo okruh našeho fóra) na dané téma se nachází zde: http://dabingforum.cz/viewtopic.php?f=3 ... 10#p119882

Nemohlo by se uvést i číslo Reflexu, ve kterém byl článěk uveřejněn? Ať tady pak případně nejsme zbytečně popotahováni...
Vladajsoucna
Příspěvky: 641
Registrován: 14 pro 2010 20:26

Re: Funèsův Fanoušek FF & spol.

Příspěvek od Vladajsoucna »

Autorka také zcela opomenula dabing Pavla Šroma.
Historik
Příspěvky: 2790
Registrován: 17 lis 2009 18:59
Bydliště: Praha

Re: Funèsův Fanoušek FF & spol.

Příspěvek od Historik »

Napsáno docela čtivě.

Úplně nesedí jen zdůraznění Fantomase, jehož první dva díly (vlastně první a třetí) byly u nás uvedeny v roce 1969 v původním znění s titulky a nadabovány až později pro televizi. První Fantomas (vlastně druhý díl Fantomas se zlobí) byl nadabován až v roce 1975, když už FF dělal LdF běžně. "Dabingově historicky významný" tak Fantomas moc není. Ale jinak věta nelže, v té době opravdu "Komisař Juve v trilogii o Fantomasovi česky už jiným hlasem promluvit nemohl!"

Jak to bylo s Grand restaurantem se úplně přesně asi už nedozvíme, ale trochu neopodstatněné je to stálé opakování "nouzového experimentu", že FF ze zdravotních či časových důvodů jednou nemohl, distribuce nekompromisně čekala a proto zaskočil brněnský kolega. Pokud by se distribucí myslela distribuce filmová, jde o nesoulad, jelikož distribuce už film uvedla, a to v původním znění s titulky. Pokud by si film nechala ČST nadabovat na Barrandově či ve svém studiu v Praze, FF nemohl a nemohlo by se ani počkat, obsadili by jiného pražského herce. Kvůli tomu by dabing nepřenášeli do studia Brno, zvláště když tam nebyl žádný "náhradní dvorní dabér", jak by se dal označit např. Zlatomír Vacek v případě filmů s Jeanem Gabinem. Je velmi pravděpodobné, že tento film byl prostě přidělen do Brna, tak jako mnoho jiných. Zpětně to u této dokonalé dvojice vypadá podivně, ale i přesto, že v době přidělení dabingu do Brna měla distribuce tehdy již za sebou prvního Četníka a předtím dva filmy s menšími rolemi, LdF stále ještě nebyl u nás tak slavným hercem a dabing FF tak slavným spojením, aby zachování dabéra byla "morální povinností" zadavatele dabingu.
martin.grossmann
Příspěvky: 145
Registrován: 18 říj 2009 08:50

Re: Funèsův Fanoušek FF & spol.

Příspěvek od martin.grossmann »

Není úplně pravda, co se v Reflexu píše. Prvním dabérem Louise de Funése opravdu byl Bohumil Bezouška a to ve filmu Otec, matka služka a já. Ale měl jej také, nadabovat i v jeho pokračování Otec, matka, moje žena a já. Ale nikde není potvrzeno, že film byl dabován, František Filipovský, byl poprvé obsazen ve filmu Výhodná koupě a následně i v Ďáblu a desateru, když před tím dva nebo tři filmy dělala Československo televize Ostrava, Četníky pokud vím, tak začal dabovat Karel Hlušička, ale byl přeobsazen právě Františkem Filipovským, když to pan Hlušička vzdal. Informace o Bohumilu Bezouškovi je tedy pro mě nová.
martin.grossmann
Příspěvky: 145
Registrován: 18 říj 2009 08:50

Re: Funèsův Fanoušek FF & spol.

Příspěvek od martin.grossmann »

Historik píše:Napsáno docela čtivě.

Úplně nesedí jen zdůraznění Fantomase, jehož první dva díly (vlastně první a třetí) byly u nás uvedeny v roce 1969 v původním znění s titulky a nadabovány až později pro televizi. První Fantomas (vlastně druhý díl Fantomas se zlobí) byl nadabován až v roce 1975, když už FF dělal LdF běžně. "Dabingově historicky významný" tak Fantomas moc není. Ale jinak věta nelže, v té době opravdu "Komisař Juve v trilogii o Fantomasovi česky už jiným hlasem promluvit nemohl!"

Jak to bylo s Grand restaurantem se úplně přesně asi už nedozvíme, ale trochu neopodstatněné je to stálé opakování "nouzového experimentu", že FF ze zdravotních či časových důvodů jednou nemohl, distribuce nekompromisně čekala a proto zaskočil brněnský kolega. Pokud by se distribucí myslela distribuce filmová, jde o nesoulad, jelikož distribuce už film uvedla, a to v původním znění s titulky. Pokud by si film nechala ČST nadabovat na Barrandově či ve svém studiu v Praze, FF nemohl a nemohlo by se ani počkat, obsadili by jiného pražského herce. Kvůli tomu by dabing nepřenášeli do studia Brno, zvláště když tam nebyl žádný "náhradní dvorní dabér", jak by se dal označit např. Zlatomír Vacek v případě filmů s Jeanem Gabinem. Je velmi pravděpodobné, že tento film byl prostě přidělen do Brna, tak jako mnoho jiných. Zpětně to u této dokonalé dvojice vypadá podivně, ale i přesto, že v době přidělení dabingu do Brna měla distribuce tehdy již za sebou prvního Četníka a předtím dva filmy s menšími rolemi, LdF stále ještě nebyl u nás tak slavným hercem a dabing FF tak slavným spojením, aby zachování dabéra byla "morální povinností" zadavatele dabingu.

Pokud vím, tak celý dabing dělalo ČT Brno, takže pochybuji o úloze pana Filipovského, ale vím, že jednou zajel do Brna i pan Holý v roce 1974 a Heroin - Gabin pan Větrovec podobně dělal v roce 1989.
Odpovědět

Zpět na „Obecně“