Jak jste pochopili, zúčastnil jsem se předávání cen FF v Občanské záložně v Přelouči a vzhledem ke zdravotní indispozici
blooma jsem ho současně nahradil jako zástupce dabingfora, i když od jeho reprezentanta se na samotném ceremoniálu nic neočekává. Snažil jsem se vám zprostředkovat výsledky dílčími příspěvky hned po vyhlášení jednotlivých cen.
Večer tentokrát moderoval
Ondřej Kepka, výsledky tradičně vyhlašovala
Pavlína Filipovská. Ceremoniál byl tentokrát kratší a svižnější, což bylo příjemné vzhledem k tomu, že běží bez přestávky. Bylo toho nejspíš docíleno kratšími ukázkami a zejména tím, že kromě "zpívajícího právníka"
Ivo Jahelky neúčinkovali další zpěváci, kteří stejně v minulosti většinou zpívali na half-playback. V hudebním doprovodu byl proto položen důraz na živé těleso typu "salonního orkestru" s jeho kmenovými zpěváky. To jednoznačně prospělo, bylo více kumštu živého a méně konzervovaného.
V úvodu byl promítnut předtočený pořad z pražských ulic, v němž
Ondřej Kepka řekl pár slov o historii českého dabingu. Připomněl film
Na stopě, nadabovaný a smíchaný v režii
Miroslava Geberta v roce 1933, který je obvykle uváděn jako první česky dabovaný film (my víme, že pouze v kategorii hraných filmů s dialogovým dabingem). V záběrech na nahrávací studio Smečky bylo připomenuto zahájení dabování v Československém státním filmu filmem
Nebezpečná křižovatka opět v Gebertově režii a byli připomenuti dabéři
František Filipovský,
Dana Medřická,
Bohuš Záhorský a poslední žijící účastník
Bohumil "Boba" Švarc. Záběry na studio Virtual byl připomenut následný přesun nahravacího studia dabingu do zvukového kina Sport na Smíchově.
Zavzpomínalo se také na v minulém ročním období zemřelé významné dabéry, zejména
Jaroslavu Adamovou,
Evu Klepáčovou a
Radoslava Brzobohatého. A také
Františka Filipovského, kterému by zítra bylo 105 let.
K předávání cen:
Elmar Kloss se nezúčastnil z důvodu pobytu v zahraničí,
Pavlína Filipovská s ním však předtočila vtipný rozhovor. Cenu převzala zástupkyně FITESu Zdena Čermáková.
Předtočený rozhovor byl také s nemocnou
Ivankou Devátou, která vzpomínala na rodiče, kteří ji dali vzdělání - ač neradi v herecké profesi - a je škoda, že se této ceny nedožili, aby viděli, že to nějaký úspěch přineslo. Cenu převzal syn Adam Vinklář.
Ladislav Mrkvička byl přítomen osobně a měl pár výborných glos o ceně za celoživotní dílo, která vlastně znamená konec práce a pak už jen smrt. Zdůraznil, že se považuje za starou školu, které bylo umožněno dělat dabing ve větším klidu a se všemi partnery, kteří byli současně na plátně i na "place" u jednoho mikrofonu.
Cenu za
Rango převzala režisérka
Alice Hurychová. Poděkovala všem spolupracovníkům a studiím, že jí takovou prací pověřují. Je ráda, že se její práce líbí divákům a na dotaz, jaké je dabování animovaných filmů doplnila, že velmi příjemné.
Cenu za seriál
Sherlock převzal za nepřítomného
Petra Lenděla dramaturg ČT Ladislav Kadlec, který vyzdvihl Lendělovu jemnou, až muzikantskou práci se zvukem.
Cenu za film
Ivan Hrozný převzal úpravce dialogů
Martin Kot i jménem překladatelky. Členka poroty za Jednotu tlumočníků a překladatelů Alena Rádyová uvedla, že jde o dílo v českém dabingu skutečně výjimečné.
Cenu za
Mildred Pierceovou převzal režisér
Vladimír Žďánský. Vtipně dodal, že do této chvíle dostávali ceny jen sedící v první řadě, jistou naději představoval pro ostatní až předcházející
Martin Kot, který vystoupil z třetí řady.
Cenu diváků za výkon v seriálu
Jak jsem poznal vaši matku převzala za nepřítomného
Davida Novotného maminka. Přednesla za syna poměrně dlouhé poděkování, kterým ji syn doma nabifloval. I když šlo jen o reprodukovanou řeč, slova vyzněla velmi hezky a sklidila potlesk. Snad byla celá zaznamenána v televizním natáčení. Závěr zněl v tom smyslu, že kdyby diváci tušili, s jakou chutí, radostí a péčí tento seriál daboval, tak by byli pyšní na to, jak hlasovali.
Cenu za dětský výkon předal
Marianně Jurkové sám
Ondřej Kepka a věnoval ji svůj kouzelný prsten ze seriálu
Arabela, který před časem dostal jako jeden z jeho hlavních dětských představitelů. Tedy přesněji řečeno jde o novodobou repliku, originální prsteny vyrobené a použité při natáčení už na Barrandově dávno někdo ukradl - jsme přece v Česku. Oceněná krátce a kultivovaně poděkovala.
K předání dvou hlavních cen za ženský a mužský výkon v dabingu vystoupali na pódium všichni přítomní nominovaní.
S nemocnou
Janou Hlaváčovou se uskutečnil živý telefonický rozhovor. Paní Hlaváčová děkovala a vzpomínala na velké dabingové příležitosti s nadějí, že bude i nadále herecky pracovat.
Ilona Svobodová zavzpomínala na svou první práci v dabingu v roce 1978. Bylo to s režisérkou
Blankou Novákovou v ČST, která na ni byla strašně přísná.
Jitka Ježková uvedla, že by na rozdíl od většiny předchozích řečníků nechtěla chválit starý, ale současný dabing, který se dělá za velkého nasazení, ani by měli tvůrci a herci větší podporu, ba jsou jim někdy přímo házeny klacky pod nohy.
Jaromír Meduna poděkoval
Davidu Suchetovi za to, jak hraje, že se pak jeho dabing dělá dobře. Dodal, že diváci si mají dabingu užívat, protože až budou všichni umět anglicky, tak zanikne a všichni přijdou o práci.
Libor Hruška pozdravil na dálku nemocného otce režiséra
Zdeňka Hrušku a připomněl svoji předchozí cenu v této kategorii, kterou věnoval památce maminky
Miluše Dreiseitlové.
Vladislav Beneš na otázku, co by dodal k dabingu uvedl, že to brzo bude již 50 let, co ho na cestě ze školy zastavil produkční dabingového studia Sport na Smíchově, jestli si nechce vyzkoušet dabování, když má tak pěkný hlásek. A této disciplíně velice fandí.
Příjemný večer byl ukončen nadějí na setkání všech zase za rok a rautem v přeloučském hotelu Fontána.