- Klub Pickwickovců.jpg (58.23 KiB) Zobrazeno 9039 x
Klub Pickwickovců
(The Pickwick Papers)
Velká Británie 1952 / 1954
120 minut
Režie: Noel Langley / Václav Kubásek
Hrají: James Hayter, James Donald, Alexander Gauge, Donald Wolfit / Bohuš Záhorský, Ladislav Pešek, Jaromír Spal, Zdeněk Štěpánek
Klub Pickwickovců byl natočen podle románu Charlese Dickense a „vypráví o podivuhodných příhodách a dobrodružstvích, která prožil předseda Pickwickova klubu na cestách po anglickém venkově“. Je bohatý na děj i dialogy, „ve kterých je skryta dobrá polovina humorného účinku“. „Filmoví diváci uvítají, že tento film byl přemluven do češtiny“, protože „titulky by buď zachytily jen trosky vtipného dialogu, nebo by se rozrostly do nečtivosti“. „A byl přemluven tak, že poskytne plnou zábavu a požitek“.
Už sám textový převod, jehož autorem je Jiří Zdeněk Novák „je kus dobré práce“. Překladatel „výběrem slov a ponecháním původních vlastních jmen zachoval dialogu jeho dickensovsky anglický ráz. Divák má chvílemi pocit, že slyší angličtinu, které rozumí“. Tvůrci české verze J.Z.Novák a Václav Kubásek obsadili do hlavních rolí Bohuše Záhorského, který „ve všech odstínech ... všude dovedl zachovat v jemnosti odlišení účinnost originálu“. Zapamatovatelný je i žalobce Zdeňka Štěpánka, jehož „mistrný, falešně vznosný pathos ... ubíjel rozpačité svědky krupobitím slov“. Ještě těžší úlohu měl Václav Voska, který ji „zvládl s podivuhodnou přesností“ a díky znalosti textu nazpaměť zvládl „skoro raketový dialog“. V jeho roli je nejvíce vidět, že se herci „na své úkoly v dubbingu dívají jako na tvůrčí činnost, a ne jen jako na činnost řemeslnou a výdělečnou“, což platí i „o Chramostové tetě Rachel, o neodolatelném Winkleovi Ladislava Peška, o Benešově charakterisaci koženého Snodgrasse, o dobrosrdečném Tupmanovi Jaromíra Spala a dalších.“. V dalších rolích uslyšíme Rudolfa Deyla ml., Marii Vášovou, Františka Kreuzmanna, Františka Filipovského i neobvyklého dabéra Eduarda Kohouta.
Václav Kubásek (1897-1964) se po vzniku Československa plně věnoval filmu jako herec, asistent režie a posléze i samostatný režisér. Jeho filmy však z větší části patří k méně významným, nejvíce reprizován je Železný dědek z roku 1948 s Jaroslavem Marvanem. Po ukončení práce filmového režiséra pracoval v letech 1954-1960 až do odchodu na odpočinek jako (v pořadí zřejmě desátý) dabingový režisér v Československém státním filmu. Z jeho prací jmenujme alespoň filmy Nad Němenem svítá z roku 1954 s Otomarem Korbelářem a Františkem Hanusem, Agent č.13 z téhož roku s Ladislavem Boháčem a Vlastou Chramostovou, zřejmě nedochovaný Otec, matka, služka a já s Václavem Voskou, Marií Vášovou, Oldřichem Lukešem a Bohumilem Bezouškou, který daboval Louise de Funèse v „předfilipovského“ éře, Patálie kolem Gaillardie z roku 1960 s Lubomírem Lipským a Oldřichem Novým. Bohužel se zřejmě nedochovaly ani dva filmy, v nichž Bohuš Záhorský v režii Václava Kubáska daboval Jeana Gabina, Případ doktora Laurenta z roku 1958 a Burziáni z roku 1960.
Z rozšířeného programu promítací síně Ponrepo, Praha 2011.
.
