Sedm statečných / The Magnificent Seven

[Licence2kill]

Zde jsme publikovali na ČT článek o vysílání filmu v ČST/ČT a dost se tam hovoří i o dabingu, takže sem dávám pro zajímavost. Je to určeno spíš pro laickou veřejnost, takže většina informací pro zdejší znalce nová nebude, ale třeba se přesto něco málo nového dozvědí: https://img.ceskatelevize.cz/boss/document/1943.pdf?v=1

[HonzaXXII]

Tady hlavně zaujme, co všechno byli v šedesátkách ochotní dělat kvůli dabingu. Jet někam ven, třeba si rovnou vyžádat povolení a jet do vojenského prostoru, a tam natáčet ruchy - ne pro původní film, ale pro dabing. Už v osmdesátých letech něco naprosto nemyslitelného (a nejenom proto že tehdy už byl dabing bez mezinárodního pásu zatraceně těžká výjimka), což teprv po devětaosmdesátém, a obzvlášť u dabingů pro videokazety a komerční televize (u MASHe v důsledku neexistence mezinárodního pásu často zvuky chyběly, později si je už možná vyráběli, ale ani by je nenapadlo dělat tohle, nemluvě o tom, že by jim to nikdo nezaplatil).

[richardda]

Perfektni material Licenci! Diky

Je naprosta skoda, ze jakymsi "divackym vystupem" tohoto rozboru neni znovuuvedeni teto klasiky v puvodnim brnenskem dabingu CST na obrazovkach CT. Vzdyt ta pece a snaha o co nejvyssi kvalitu vysledne dabingove prace, jak je naprosto precizne popsana v rozboru, zcela kategoricky odporuje vymluvam, ktere CT lety prezentovala vuci divacke verejnosti se zcela jasnym zamerem DEHONESTOVAT, DEGRADOVAT A MARGINALIZOVAT praci vsech, kteri se na vzniku puvodniho brnenskeho dabingu podileli. Docela by me zajimalo, kdo za tim vsim stal a proc tak vehementne branil - a defacto dosud brani - aby naprosto skvely brnensky dabing CST byl opet uveden pro sirokou koncesionarskou verejnost a ne jen pro uzkou skupinu jakychsi badatelu (i kdyz DIKY BOHU, ze se alespon pro tyto ucely povedlo tento puvodni brnensky dabing zajistit).

[milhouse-ul]

https://www.ceskatelevize.cz/porady/201 ... /#showmenu

[AGAMENON]

Musím pochválit článek, byť bych k němu musím přidat komentář.

Je nutné si přiznat, že nevraživost, velmi eufemisticky řečeno, Prahy vůči Brnu byla od prvopočátku, neboť Praha nikdy (!!!) neuvažovala o zřízení dabingové oddělení v Brně. To, že vůbec vzniklo, byla pouze osobní iniciativa prvního ředitele Josefa Křivánka, který byl člověk s neskutečnou jasnozřivostí, který chtěl z Brna něco více, než jen regionální studio. Neváhal jít proti proudu, což jen dokazuje, jak se mu podařilo protlačit v Praze, aby v Brně mohl vzniknout dabingové oddělení. Tedy využil třítýdenní lázeňského pobytu vedoucího pražského dabingu, který byl kategoricky proti vzniku nového oddělení v Brně, a tak ředitel Skřivánek každý den opíjel svého pražského kolegu, až mu to nakonec povolil. Tím ovšem nebylo vyhráno. Praha sice útrpně přiznala existenci dabingu v Brně, ale neznamenalo, že mu nemohla ztrpčovat život. Neexistuje snad jediný záznam o pozitivním hodnocení (rozhodně v prvním desetiletí existence) brněnské práce, nemluvě o přepadových kontrolách, listinných dokumentů na toto téma existuje více než dost a jednání Prahy lze v mnoha případech označit jako šikanosní. Ke kritice se využívalo a využívá všeho, včetně pseudoargumentů o brněnském přízvuku, což je absolutně mimo, neboť já mohu stejně tak argumentovat, že mi vadí český, konkrétně pražský přízvuk. Dále chybějící mezinárodní pásy, ale to přeci není problém Brna, nýbrž Prahy, ta vysílala naprosto neschopné nákupčí, kteří o existenci nějakých mezinárodních pásů neměli ani potuchy, ale zato to byli velmi uvědomělí soudruzi s předlouhým nákupním seznam od svých manželek. Navíc problém chybějících mezinárodních pásu byl naprosto běžný, rusové ho neměli skoro u ničeho (alespoň u svých starých filmů) a filmy z kapitalistického bloku to prodražovalo, někdy se to lepilo 16mm a 17,5mm, když nebyl zvuk na 35mm.

P.S.
Jedna z výtek k dabingu je, že nedokáže reflektovat různé přízvuky, v Brně se o to ze začátku pokoušeli, vždy přišla negativní reakce z Prahy, tak se tato snaha rychle odbourala.

[HonzaXXII]

Ta nevraživost musela bezpečně přetrvat. Jak jinak si vysvětlit, že po devětaosmdesátým vydržel dabing v ČST/ČT Brno jen něco přes šest let.

Mimochodem je to trochu mimo téma, ale u těch Rusů s tím docela nesouhlasím. Koneckonců i v tématu o živém dabingu je psaný, že protože tehdejší SSSR byl multinárodní záležitost, tak se to muselo dabovat do jazyka národů těch ostatních sovětských republik, k čemuž jsou mezinárodní pásy nutný. Takže pokud s tím v "Sajuze" nezačali až v sedmdesátch letech (později sotva), tak u nás fakt byli líní ty mezinárodní pásy sehnat, a zejména pro kohokoliv jinýho, než pro Prahu.

[throwaway-account]

Už by se mohl smazat ten Karel Kabíček na Wallace, kterého tu nedabuje Kabíček, ale Jiří Valchař.

[urby]

Včera jsem se opět kochal nedostižným 1. dabingem a s malým překvapením zjišťuji, že je v jeho dabingovém obsazení stále co doplňovat. Dabér či postava nejsou uvedeni ani v Licencově nahlédnutí do výrobní složky tohoto dabingu a přitom o nějaký štěk vůbec nejde, spíše naopak. Jedná se o toho hovornějšího z dvojice chlapíků, kteří se velmi podivují, že místní funebrák nechce pohřbít indiána Sama. Takže se může doplnit:

Jaroslav Dufek - Val Avery (Henry).

[tobin611]

Kde ten původní dabing najdu, prosím? Je mě 45 a jako dítě jsem ho měl na audiokazetě. znal jsem ho nazpamět , tudíž film s jiným dabingem nedokážu sledovat

[WarLord]

Nějaký čas byl na YouTube a mám to doma stažené. Řemeslně dobré, ale hudba je tak o dva stupně pod originálem. Místy dost děsná. Jsem rád, že příčina tu byla vysvětlená.